Posledních pár kopců jsem neskutečně kousal

12.10.2018

foto Posledních pár kopců jsem neskutečně kousal

Web ještě neusíná. Mj. ještě bylo nutno vyzpovídat Miloše Nykodýma, zejména tedy ve vztahu k jeho vítěznému skalnímu závodu.

Zdar Dýme, myslím, že přinejmenším z výsledkového hlediska jsi zaběhl životní závod, vnímáš to taky tak nebo nějaký výsledek řadíš výše?

Je to tak. Tento výsledek je určitě highlightem mé dosavadní kariéry.

 

K výkonu asi není moc víc dodat, než co jsi sdělil - zaváhání na jedničku a pak už stoprocentní výkon mapově i fyzicky?

Není to úplně pravda. Celou první třetinu trati jsem měl takovou rozpačitou. Ovšem jediná opravdová chyba byla skutečně ta na první kontrolu. Tam jsem nechal kolem čtyřiceti vteřin. Na dvojce jsem trošku rozpačitě dohledával kontrolu. Na čtvrtou jsem se zaseknul ve skalách a musel skočit docela slušnej sráz, abych se nemusel otáčet. To mě stálo cca 5-10 vteřin. Pak jsem ještě zaváhal v dohledávce sedmé kontroly. To mohlo být taky kolem deseti sekund. Zbytek trati už jsem měl slušnou flow.

 

A jaké jsi tak v průběhu závodu očekával, že by to mohlo být místo? Nebo aspoň v závěru, pokud jsi se tím na trati nezatěžoval?

Po chybě na první kontrole jsem si v jednom okamžiku myslel, že už je po výsledku, ale vmžiku jsem nemyslel na nic jiného než na mapu a kontroly. V průběhu závodu jsem v tom orientačním tranzu na výsledek vůbec nemyslel. Až na dlouhém postupu na devatenáctku, po tom, co jsem si připravil tři zbylé kontroly, jsem si řekl, že to bude dobrý. Posledních pár kopců jsem fakt neskutečně kousal.

( Pro lepší přehled, zde mapa )

 

Dany Hubmann měl ve svém krátkém rozhovoru potřebu se vyjádřit, i bez otázky, která nebyla přímo položena na toto téma, že jednička “was not really well placed control, you should'n set the control there.” Jak jsi první postup od startu viděl ty?

Já musím bohužel s Danym souhlasit. Jediné místo, které jsem při závodě nedokázal z mapy přetransformovat do reality byl skalní prostor před první kontrolou. Rozsypaný čaj v mapě mi nekorespondoval s tím, co vidím. To údolí směřující od hřbítku na západ jsem čekal jasnější, a tak jsem znejistěl. Mohl za to průběh/seběh jedničkovým hustníkem, kdy si nikdo nemohl být úplně jistý, kde ho to vyplivne společně se startovním momentem. Když se na to dívám zpětně, tak jediný postup opravdu najistotu vedl skrz to hlavní údolí s náběhem do kontroly ze spodu od JV. Jenže nikdo takhle na začátku nechce volit jasně defenzivní taktiku, když vidí z mapy i náběh ze severu. Chybu na jedničku, alespoň podle Winsplitu, udělalo 47/115 závodníků (pro chybu větší 20% času nejrychlejšího) u 10% je to dokonce 54/115. To je hodně velké číslo.

 

Kdy jsi se začal připravovat na tento závod, jak po stránce dřívějších tréninků ve skalách, tak po stránce taktické? Každopádně pak na závěr proběhla asi i důkladná týmová příprava, s poměrně velmi vydařeným odhadem trati na starých podkladech, tomu jsi asi přispěl poměrně významnou mírou?

Abych řekl pravdu, tak jsem se letos na závod nijak zvlášť nepřipravoval. Moje příprava se datuje od roku 2013, kdy jsem začal chodit s Míšou Omovou a skončila našim rozchodem v loňském roce. Za ty čtyři roky jsem tak naběhal stovky hodin mapových tréninků v podobných terénech Českého ráje. To mi dodalo hodně sebejistoty, a tak jsem se letošní konec léta mohl soustředit především na MČR na klasice. Věřil jsem, že z tréninku na klasiku se dá po dvou týdnech intenzivního rychlostního a silového tréninku připravit i na domácí terén. Navíc se mi neskutečně podařil nominační závod v Srbské Kamenici. Čímž jsem si potvrdil, že to ve skalách umím. Na druhou stranu jsem si tak na sebe vytvořil tlak velkého očekávání. Jak vlastního, tak z řad orienťácké veřejnosti. To byl určitě největší oříšek, se kterým jsem se musel vypořádat.

Koncepci závodní tratě skvěle připravil Radek a trefil se opravdu parádně. Já jsem pak vysvětloval ostatním, na závěrečné seanci v pátek večer, kudy bych to šel já a proč.

 

Otázka, zda tě trať něčím překvapila, je asi zbytečná…?

Nepřekvapila. Se startem na tuhle stranu jsme pracovali. Jen jsme počítali s delším postupem na první kontrolu.

Bavil jsi se po závodě s nějakými zahraničními závodníky, co na tento závod říkali? Z rozhovoru vyplývá, že to pro ně byl opravdu technicky nezvyklý terén.

Technicky i fyzicky bych dodal. Kluci, kteří za mnou běželi, mi skládali poklony. Padaly hlášky jako: Neuvěřitelná flow! Ty ses fakt nikde nezastavil ani nezaváhal. Ty kopce jsou fakt brutální. Jsi prase! Neskutečný! Nádherný terén. Nikdy jsem v ničem podobném neběžel. Na příště tady musím hodně potrénovat. Nedokážu poznat, jestli je rychlejší běžet rovně, nebo dokola. Myslím si, že se to muselo všeobecně strašně líbit, i když se třeba někteří tratí protrápili. Nejlepší pozvánka na MS 2021.

Na základě manuálu IOF byl startovní interval pouze 1,5 minuty, což by v technicky méně náročném terénu asi ohrozilo férovost závodu, myslíš že jej to nakonec nějak zásadně ovlivnilo?

Jasně, strašně moc. Naopak v méně náročném terénu by to nehrálo takovou roli. Tady by se hodil dokonce tříminutový interval, což by ale se 115 startujícími opravdu nešlo. Ale dvě minuty to chtělo. Tvořily se vlaky, které značně zasahovaly do výsledkové listiny i v top 10/11. Já si na zádech odvezl hned tři závodníky. Prvně jsem doběhl Joeyho Hadorna, který šel tři minuty přede mnou, takže ho Olli Ojanaho startující 90 vteřin přede mnou musel někde minout. Olliho a Jonase Leanderssona jsme doběhli na desáté kontrole. A všichni tito závodníci pak poctivě oběhli zbytek trati za mnou. Nemůžeme se jim divit. Měli možnost běžet za domorodcem. Navíc všichni dobře věděli, jak jsem běžel nominačky. Joeymu, kterého jsem jako jediného neurval, to stačilo na 11. místo (doběhnut na 4. kontrole, ztráta po devíti minutách 3:43 - 92.místo). Ollimu, kterej doběhl minutu po mě, na 7. místo. Kdyby se mě udržel, tak by byl pátý.

A Jonas, který ztrácel na desáté kontrole po 18 minutách 5:09 (průběžně 73. místo), to dalo na 24. flek 5:25 za mnou, když se mě po letmým kiláku na devatenáctku taky neudržel a doběhl s Ollim. Ovšem s tímto problémem se setkáváme každoročně od roku 2014 na MS i ME, kde jsou startovní intervaly taky kratší, než by bylo potřeba. Chtělo by to bojovat za

znovuzavedení kvalifikací na všechny tratě. I Jindra Kořínek v rozhovoru řekl, že by si představoval spíš 2,5 minuty. Na druhou stranu se daly volit rozdílné postupy. Voleb bylo na trati hodně.

 

Právě, já jsem se ptal takto proto, že jsem se setkal s názorem, že zde se beztak závodníci často dělili díky různým volbám nebo kondici, ale tak asi jak kdy.

Jak se ti pak dařilo motivovat na závěrečný sprint, po stránce fyzické už jsi toho asi i Ty musel mít dost, po stránce mentální - spíš tě to ještě nakoplo anebo už jsi byl „spokojený“ s dosaženým a nešel do toho s tahem na nejvyšší příčky?

Motivace bylo dost, navíc domácí publikum by mě vyburcovalo za jakéhokoliv stavu před vstupem na startovní rampu. Kdyby se mi totiž zadařilo i na nedělním sprintu (rozuměj top15) a zároveň bych minimálně o dvě místa porazil Gernota Ymsena Kerschbaumera s Florianem Howaldem, tak bych dokázal vybojovat krásné 8. místo v celkovém hodnocení Světového poháru. Bohužel jsem v té sobotní eufórii nedokázal do čtyř do rána usnout. Ráno jsem byl ale celkem fresh a plný síly, což potvrdilo i předsnídaňové proběhnutí. Fyzicky mi to táhlo dobře, ale suchá příprava na závod byla téměř nulová (kárám se). Problém byl tedy s volbami. A to hlavně na královském postupu na k10, kde jsem jako hodně dalších závodníků nenašel ideální stopu a ztratil tak 36 vteřin na nejrychlejšího Jonase Leanderssona (reálná ztráta cca 25-30”). Přesně tahle jedna chyba mě dělila od krásného 7.-9. místa a vysněného posunu v celkovém pořadí SP, ale to by mohlo říct hodně dalších.

 

Předpokládám, že v neděli už byla řádná oslava? Nebo ještě ladíš na nadcházející vrchol české klubové o-sezóny?

To si piš, oslavit se to muselo. Víkend jsem dospával až do středy. Naladěno je snad dobře už od minulého víkendu.

 

Keňa se zjevně osvědčila, zvažuješ jí nadcházející zimu zopakovat?

Přemýšlím o tom. Jen bych tentokrát určitě vyrazil na kratší štaci. Zatím to vypadá na cca 6 týdnů od začátku února.

 

Jak bys celkově hodnotil své vystoupení - porovnání svých očekávání a následně pak dosažených výsledků? A máš už nějaké výsledkové cíle pro další sezónu na mezinárodním poli?

Jelikož mi šlo jen o tu krátkou trať, tak jsem si jej splnil nad očekávání. Třetí místo s mix štafetou je taková třešnička na dortu. A nedělní sprint jsem v přípravě dost vypustil, takže ani tam si nestěžuji.

V příští sezóně bych rád navázal na tento víkend. I když to na začátku června ve Finsku nebude jednoduché. Potřeboval bych ještě dva výborné výsledky, abych startoval na MS v poslední skupině čítající deset nejlepších z WRE na startu.

Jaký z absolvovaných závodů se ti líbil nejvíc?

Asi by se nabízelo napsat krátkou trať, ale úplně stejně se mi líbil i ten sprint v Bolce. Tomu asi pomohla i ta téměř nulová příprava. Ty sprinty mě bez ní baví mnohem víc.

 

Vracíme se zase do svých běžných životů, co to znamená v tvém případě?

S trenérem už plánujeme trénink na další rok. Pauzy od běhání si moc neužiju. ;)

Ptal se Petr Kadeřávek

Článek a rozbor middlu na O-News a na worldofo.

Záznam tiskové konference po middlu